Riziko velkoplošného zemědělstvíNeefektivní systémy nejenže ničí přírodu svými enormními nároky na prostor, ale jsou také nespolehlivé a jejich provozování vyžaduje obrovské úsilí.
Tady je tabulka s potřebou vody v zemědělství. Co dělat, až bude sušší a teplejší? Méně vody, která se pak odpařuje ještě rychleji. Obří odsolovací zařízení, gigantická infrastruktura, která přivede vodu na pole? Iluze, velkoplošné zemědělství je předlužené a vyčerpané. Dříve by byl zemědělec s 200 hektary v Rakousku nazýván bohatým vlastníkem půdy, dnes však musí čekat na další převod dotací, aby si mohl koupit řídicí systém GPS pro svůj traktor za 12 000 eur. Patnáctikilometrové potrubí od Dunaje ke stále více vysychajícímu poli? Příliš drahé, při dnešních zemědělských cenách nedostupné.
Zemědělci ostře protestují proti limitu EU, který činí maximálně 50 mg dusičnanů na litr podzemní vody. Jde o existenční otázku: buď smí znečišťovat podzemní vody, nebo zahynou.
Lidé, zvířata ani rostliny nemohou žít bez fosforu: Brzy však hrozí, že se tato životně důležitá surovina stane vzácnou - a nic ji nenahradí. Když se přiveze na pole jako hnojivo, je vyplaveno do moře. Nadměrné hnojení moří ohrožuje zejména mělká moře, jako je Baltské moře. Globální iniciativa pro výzkum fosforu (GPRI) odhaduje, že do moře se každoročně vyplavuje 8 až 15 milionů tun fosforu. Pšenice obsahuje 2,7 až 3,2 g fosforu na kg. 1 kg fosforu vystačí na 350 kg pšenice. 8 milionů tun fosforu vystačí na 2 800 milionů tun obilí, 15 milionů tun fosforu vystačí na 5 250 milionů tun obilí. Mnohdy je fosfor potřebný pro světovou produkci 750 milionů tun pšenice jednoduše spláchnut přímo z pole do moře. Nemůžeme si již dovolit plýtvat tak důležitou surovinou ve velkoplošném zemědělství!
Jak škodlivé jsou všechny ty chemikálie proti hmyzu, plevelům a houbám? |